Story of the NightPrince

28. července 2010 v 22:21 | Ufíí |  Story of the NightPrince

III.Nightprince

.)
Ryuzaki ↑↑↑

"Ne!"Ryuzaki byla celá zrudlá. Cítila se trapně a zároveň se vztekala. Naopak, Soul se dobře bavil.
"Slečno! Není vám nic?"Předstíral, slušné chová a náležitě jí oslovoval.
"Jo je! Zapomeň! Ty stupidní dědo,"Měla chuť někoho praštit…a Soul stál nejblíže, takže to schytal.
"Au,"ustoupil o jeden krok, pro případ, že by to chtěla zopakovat.
            "Děje se něco?"Ve dveřích stál rozespalí Erik. Černé vlasy měl rozcuchané a zelené oči zmateně rozšířené. "kde je Logan? Emma?"Prohlížel si Ryuzaki. Té bylo jasné, že už všechno ví a jen předstírá překvapení. Musel na tom plese být taky, že by se koukal na vraždu svých sourozenců? "mimochodem proč máš…, uniformu?"Erik jen zíral. Ano, Ryuzaki na sobě měla dívčí uniformu. Čili upnuté sáčko, košili, krátkou sukni, červenou kravatu. Podkolenky stejné barvy a černé boty.
Proto se tak styděla. Nikdy nenosila sukně! A taky nikdy nechodila do školy.
"Nikdo nezná tvoje prostřední jméno. A nikdo zvenčí kromě policie a pod neví kolik ti skutečně je let. Bude to v pohodě, všichni si budou myslet, že je to jen shoda náhod.
Navíc, jsi přijata na stipendium, nikdo tě nebude podezírat, že máš peníze,"uculil se.
"Právě,"Ryuzaki se příliš nelíbil ani tenhle nápad. Milovala svoje peníze a že jich měla kupu. Proč to tajit?
"Erik může do školy nastoupit s tebou,"Sho-chan vešel dveřmi kolem Erika.
"Proč?"Erik předstíral zmatení.
"Samozřejmě, jsi tu vězeň. Ale i na prvák je moc malej,"Rýpla si Ryuzaki.
"Pche,"Uraženě se ušklíbl. "…zvládnu ho v klidu,"poznamenal ležérně.
"Pak je odvezu do školy,"Sho-chan se široce usmál.
"Já…., bude to veřejnou dopravou,"Přerušil jí a Ryuzaki sklaplo. Kdy naposledy jela metrem, vlakem nebo autobusem? To věděla přesně, nikdy. Většinou cestovala limuzínou(měla jí ráda, byla velká, pohodlná a leskla černé či druhá tmavě modrá) nebo letadlem.
            "Tohle je zlej sen!"Ryuzaki zírala na budovu, která byla o chloupek větší než její vila. To jí na okamžik popudilo. Měla kolem sebe obrovskou zahradu a byla na bílo natřená. Velká brána se znakem ukazovala, že to bude prestižní soukromá střední škola. Raději by oběsila, nenáviděla ty samozvané královny školy, co si myslí, že jsou hodně když mají peníze? Počkat. Já je mám vlastně taky. Vzdychla, když si uvědomila, že si na novou roli zvyká překvapivě snadno. Důvod proč jsem nastoupil bylo vlastně vyčmuchat jednoho odpadlíka, co může ohrozit rodinu Prince. Mohl to být i učitel, nebo třeba asistent, či student v posledním ročníku. Bohužel se ani nevylučovala možnost, že třeba ředitel. Takže tušila, že si tu pobude dlouho. Ale kam jinak by chodili děti bohatých rodičů? Třeba se mohla přiblížit i ke svému osobnímu štěstí-najít někoho z rodiny Battle.
"Šťastnou cestu!"Sho-chan ji strčil za bránu, Erik šel zvolna za ní. Před školou ještě teď bylo několik skupinek.
"To je on-,"vypískla nějaká dívka nadšeně. Ryuzaki sebou škubla, chvilku si myslela, že by to snad mohlo být na ni. Jenže zjistila, že všichni se nadšeně dívali na Erika.
"Těší mě!"Nasadil svůj nejpříjemnější úsměv.
"Nejmladší člen, rodiny Wolf! To je úžasné…,"vystoupila z davu dívka. Měla blond vlasy, modré oči. První princezna. Pomyslela si ironicky Ryuzaki.
"Jsem rád, že mě znáte,"Erik jí pokýval hlavou.
"Ráda, tě doprovodím do ředitelny,"Usmála se blondýna. Několik ostatních dívek si vzdychlo. Zřejmě si mysleli, že už Erika dostala. Ale blondýnka vypadala tak na třeťačku, přece by se nesnížila k prvákovi?
Navíc…byl to Erik. Ryuzaki si nikdy nevšimla, že by byl nějak extra pohledný. Kdyby tu byl Logan, tak by se nedivila. Jenže ten už je…po smrti.
            "Dobrý den. Jmenuji se Ryuzaki Nightprince a jsem tu na stipendiu,"Ryuzaki se připitoměle usmála. Musela se chovat věruhodně, a jakože nemá peníze. Jenže to bylo tak těžké…Většina třídy si pohrdavě odfrkla. Takže to nebyla ona.
"To je skoro jako to mafiánka."Zasmála se ulehčeně učitelka. I jí se zřejmě ulevilo, že to nebyla ta záhadná hlava rodin Prince, o které kromě staré fotky v novinách nikdo nevěděl vůbec nic. Teda kromě samotné mafie. Ti jistě měli přehled. Ryuzaki si učitelku prohlédla. Nudná, mírumilovná bez chlapa. Ušklíbla se. Ne, tohle ten odpadlík nebude.
"Říkejte mi Nightprince,"neopustila si. Ne, jménem jí tu nikdo říkat nebude.
"Hm…Ry…teda Nightprince,"učitelce se zamotal jazyk. "běž si sednout vedle Lindy," Pokynula k pohledné černovlásce. Ta se jen zašklebila. Ryuzaki k ní pomalu došla.
"Ahoj!"viděla na ní jak se přemáhá. Ryuzaki jí v klídku ignorovala.
            "Lindo, Night…Nightprince pojďte sem,"pokynula jim učitelka. Ryuzaki se nečině zvedla
a šla k ní. To samé udělala i její spolusedící. Ne moc nadšeně.
"Teď máte podle rozvrhu tělocvik, vysvětli Ryuzaki jak to chodí a tady,"vnutila jí tělocvikoví stejnokroj.
"Samozřejmě,"odsekla Linda.
"Takže…,"upřeně si Ryuzaki prohlédla. "…když se ti nelíbí jméno Ryuzaki, budu ti říkat Night. To druhý je moc děsiví,"protočila oči v sloup. Ale…mafie? Ryuzaki si jí překvapeně prohlédla. Linda se nervózně zasmála.
"Nejspíš nerozumíš…obyčejní lidi nemají přehled. No to je fuk. Teď je tělocvik s holkama ze třeťáku. Dej si pozor a moc na sebe neukazuj. Kayla umí být hodně hnusná, zvlášť na lidi co nemají… na lidi se stipendiem,"pokrčila rameny.
            Ryuzaki se převlékla do červených kraťasů a černého trička, které bylo určené na tělocvik. Modlila se, aby náhodou nebylo vidět tetování.
Připadala si i tak divně.
Staré, vybledlé tenisky na noze vypadali divně. Linda stála vedle ní v tom samém, jen k tomu přidala několik ozdob , a podobně. Zřejmě tady byl zvyk vylepšovat si jak uniformy tak cvičební úbory. Hrůza.
"Nová příživnice systému!"Dřív než jí Linda stihla varovat se u ní objevila blondýnka. Ta která tak obdivovala Erika. No jasně. Byla si jistá, že je to Kayla.
"A co?"Odsekla Ryuzaki podrážděně, dřív než se stačila zastavit.
"Nic. Já jen říkám, že špína jako ty by tady být neměla,"zavrtěla hlavou a vzdálila se i s dvěma dívkami co jí věrně doprovázeli. Jako domácí mazlíčci nebo věrná stráž. Ryuzaki sklopila hlavu. Radši. Jestli ona je špína, kdopak je ta velectěná Kayla?
"Jmenuje se Blaise…,"podotkla Linda.
"Aha,"souhlasila Ryuzaki. Takže i tahle? Nechápala, jak na jednu školu může chodit tolik obeznámených lidí s podsvětím. Bylo, ale úplně jasné, že tohle je nejlepší skrýš pro uprchlíka.
            "Podívejte! Kluci!"Dívky užasle hleděli na fotbalové hřiště. Kluky ze druháku a třeťáku na něj právě přicházeli. Ano, i oni měli společný tělocvik.
"Jamie je úžasný,"podotkla jedna.
"Jako vždycky,"ozvala se, se škodolibě Kayla. Aha? Její kluk? Na to že nikdy nechodila do školy, se Ryuzaki orientovala překvapivě snadno. Pak přišla učitelka a začala průměrná hodina tělesné výchovy. Kdo mohl tušit…, že se hned tady všechno zvrtne?
            Byly na trávníku vedle fotbalového hřiště a hráli vybíjenou. Tu si prosadili holky, kterým se nechtělo nic dělat. Ryuzaki nenuceně uhýbala každému míči, který na ní letěl. A že jich bylo hodně- nechtělo se jí věřit, že by byla jediná chudá v ročníku. Ach jo. Už jí to nebavilo. Uhnula se jednoduše míči , blondýny, která byla kapitán druhého týmu a už v poli. Neměla jí ráda a to Ryuzaki ani nevěděla proč. Jenže, ze zadu přiletěl další. Zaznamenala ho na poslední chvíli takže jí pořádně praštil do hlavy. Jau! Byla příliš naučená nedávat bolest najevo, takže jen přepadla na zem a chytla se za hlavu. Opravdu to hodně bolelo. Zamrkala, aby jí oči nezačali slzet. Všimla si fotbalového míče. Musel to být ten,
co jí trefil plnou rychlostí. Nebylo i tohle schválně? Uvažovala, jestli si sem nevezme k ruce i Soula. Ale to by bylo na nic. On rozhodně nemohl předstírat nikoho mladšího než čtvrťáka.
"Ježiš sorry! To jsem nechtěl!"Povědomí hlas. Nedívala se, ale všichni viděli přibíhat kluka.
"Míč,"Pomalu spustila ruku ze spánku a přihrála mu ho. Proč jsou všichni tak ticho? Konečně se k ní přihnala tělocvikářka.
"Hele jsi v pohodě?"zkusil kluk. Konečně zvedla oči. Zamrkala. Někoho jí připomínal.
"Jo!"Oznámila stroze a zůstala raději sedět.
Prohlížela si ho…měl modré vlasy a žluté oči. Vypadal hezky, měl perfektní sportovní postavu.
"Klidně ji zavedu na ošetřovnu,"nabídl se kluk až ochotně.
"Je úplně v pohodě, Jamie."Kayla taky došla. A bylo slyšet, že je naštvaná. Jako by chtěla, aby ten míč praštil jí. Aha. Její kluk. Uvědomila si.
"Jo, pravda. Jsem v pořádku. Můžeme to dohrát a vy taky,"všimla si publika i ze strany kluků, kteří teď trpělivě čekali na míč.
"Byla to velká rána. Radši by ses měla posadit…,"navrhla učitelka. To se jí nezamlouvalo. "V pohodě," konečně se postavila. Jenže moc rychle, takže se zapotácela. A s jejím štěstím na koho asi slítla? Přímo tomu klukovi do náruče. Hezký voní. Všimla si a okamžitě se vydrápala zpět na vlastní nohy. Blondýnka byla extra naštvaná a to jí dělalo dobře. Opět se musela dotknout spánku-kousek za ním se jí určitě dělala boule nebo modřina. Prsty zavadila o náušnici a to jí trochu uklidnilo. A do pr…Poznala ho v téhle chvíli. A až teď si uvědomila jakou udělala chybu? Proč jí to nedocvaklo dřív? Jamie, blondýnčin kluk, nejspíš hodně populární kluk byl ten z plesu. Ano, ten s maskou piráta. Podle pohledu do jeho očí poznala, že něco tuší. Ano. Hned druhou hodinu. Plánovala se po příchodu domů oběsit.
"Přece jenom s ní na tu ošetřovnu zajdu,"podíval se kluk po učitelce. Ryuzaki zalapala po dechu. Ne! Nesmí! Zvlášť když trpí úrazem hlavy a mohla by plácat blbosti. To samé si očividně myslela i blondýnka.
"Klidně půjdu já,"nabízela se medovým tónem.
"Hele já…,"plánovala je panovačně přerušit. Od kdy, mluvím tak slabě? Nadechla se a vydechla. HOROR.
***
Ryuzaki téměř nevěřila, že to přežila. Nakonec se jí povedlo uhrát, že jí je tak dobře a na žádnou ošetřovnu nepotřebuje.
Ještě by doktor viděl tetování nebo nějaký další náhodný pacient. Tolik přešlapů a hned byl na světě další.
"Ahoj,"Napůl veselí a napůl starostliví hlas jí zastavil. Samozřejmě Jamie se na ní díval.
"Ahoj,"přikývla strnule a cítila jak Linda vedle ní ztuhla.
"Možná bych vás měla představit,"Linda cítila, že by se toho měla ujmout. A za žádnou cenu si nechtěla nechat ujít rozhovor s Jamiem.
"Takže tohle je Night…vlastně Nightprince a Night, to je Jamie,"A bylo to v tahu. Ryuzaki to věděla ještě dřív, než odpověděl. Jamie se prostě usmál.
"Night Prince je divné jméno,"schválně ty dvě slova od sebe oddělil. "to takhle, kdybych ti říkal Ryu?"
"!"Polkla. "…já musím,"bylo jí jedno, že vynechává oběd. Její mysl byla nastavená jen na jednu myšlenku, ten co í poznal-musí zemřít. Uvažovala, jestli to má udělat sama, nebo to udělá Soul.
            "Jakej byl první den ve škole?"Sho-chan je zase přišel ke škole vyzvednout.
"Perfekt,"Erik se na Shoa zazubil.
"Hlavně Kayla, co?"Rýpla si Ryuzaki otráveně.
"Ty ji znáš?"Erik se zatvářil extra překvapeně.
"Malej parchant!"Procedila skrz zuby. "…aho, má kluka jménem Jamie."Podotkla jen tak mimochodem.
"Hm…ten Jamie?"Zajímal se.
"Je jich víc?"Pokrčila rameny.
"Sice netuším o co go, ale koukám, že jste se měli dobře,"Sho-chan nad tím rezignoval.
           
"Naše slečna nám měkne,"s tímhle jí přivítal Soul.
"Stejnak umře. Můžu to udělat až zítra ne?"Zívla a lehla si do křesla. "mám nápad, co si takhle zpestřit odpoledne?"
"S radostí,"nejspíš tušil kam se ubírají její myšlenky. Jedna z jeho schopností…, mohla jen doufat že myšlenky číst neumí.
            "Do..dobrý den,"Polkl malí muž při těle. "on mi…řekl, že je to tady,"ztěžka polkl. Ryuzaki se podívala po Soulovi. Našel prvního zákazníka, hodně rychle.
"Ano,"mile jsem usmála. "Ryuzaki Prince, těší mě,"pokývala mu, aby se posadil.
"Já…já jsem Ron,"nebyl si zrovna příliš jistý.
"Dobře, Rone. Nejdřív potřebuju slyšet jméno,"Ryuzaki už měla připravený formulář.
"Jack Carry…,"to vyslovil chladně.
Ryuzaki vyplnila kolonku.
"Dobrá. A co vám udělal?"Zeptala se sladce.
"Ukradl ženu, rodinu, práci. Byl to můj nejlepší kamarád,"muž náhle zjistěl při vzpomínce.
"Au. Ano, to bolí,"souhlasila a dala si záležet, aby to neznělo falešně. Soul se na ní zašklebil, takže se jí tón nevydařil. Nechala to plavat, příště to bude lepší. Vyplnila i druhou.
"A jakou by jste si přál pomstu?"Povytáhla obočí.
"Chci ho pořádně vystrašit, chci, aby zmizel. Aby mi všechno vrátil,"Ron zamrkal. Potlačuje slzy? Ryuzaki viděla, že Soul si vybral beznaděně milého idiota. Nemohla uvěřit, že vážně chce tohohle muže poslat do pekla.
"Je vám, jasné, že musíte zaplatit. A pokud ho zabijete, vaše duše propadne peklu."varovala ho. Ron opět znejistěl a ztěžka polkl. "…mám peníze! To je jediné co mi zbylo! Samozřejmě ho nezabiju…, jinak vám zaplatím. Jo určitě,"kýval.
"Dobře, takže…jaká schopnost, aby to vypadalo přirozeně,"zamyslela se. "už vím. Oheň,"rozzářila se, jako by vymyslela něco extra úžasného a natáhla k Soulovi pravou ruku.
"Bude to bolet…,"přiložil prsty jeho pravé na její. Bolelo to, ale ne tolik jak by čekala.
"Prosím vaší pravou ruku,"zarazila se. "moment. Nejdřív podpis. Promiňte, ale musí být krví,"křivě se usmála. Takové byly nezrušitelné.
"Roztržitě se podepsal,"pak nastavil pravou ruku.Bylo na něm vidět, jak ho to bolí, když sebou cukl a stáhl ruku zpátky.
"Teď umíte vyvolat oheň,"kývla Ryuzaki. Díval se na ní, jako by byla blázen.
"Jen to zkuste…zvedněte plavou dlaň a myslete na horko,"poradila mu. Sama nevěděla, kde se to v ní bere.
"To je!"Vypískl Ron a hleděl na ohnivou kouli, která se mu vytvořila v dlani.
"Já vám to říkala. Peníze převeďte na účet a pokud zabijete, propadá nám vaše duše. A pokud nepřevedete peníze tak taky."připomněla mu. Ron ulehčeně odcházel. Bylo vidět, že chce co nejrychleji zmizet.
"Ještě něco!"Ryuzaki ho ve dveřích zarazila.
"Co..co?"téměř se zakoktal.
"Doporučte nás přátelům, diskrétně…prosím…,"

PŘÍŠTĚ... IV. Love story 1/2

:D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Flegy Flegy | 29. července 2010 v 12:41 | Reagovat

wow... je to proste supeeer :) chceem ďalej xD :D

2 Miya-chan Miya-chan | Web | 29. července 2010 v 13:56 | Reagovat

waw! úžasný dílek ^^ rychle další!! :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama